ŘÁDNÁ A DOKONALÁ LÓŽE NÁROD, ČÍSLO 1, V ORIENTU PRAHA V OBEDIENCI VELIKÉ LÓŽE ČESKÉ REPUBLIKY
ŘÁDNÁ A DOKONALÁ LÓŽE NÁROD, ČÍSLO 1, V ORIENTU PRAHA V OBEDIENCI VELIKÉ LÓŽE ČESKÉ REPUBLIKY

Dopis od pravnučky Aloise Rašína

Při příležitosti sto let úmrtí bratra Aloise Rašína, člena Lóže Národ a jednoho ze zakladatelů Československa, dostala Lóže Národ dopis od jeho pravnučky:

Věnec položený Lóží Národ na hrob br. Aloise Rašína

Vážení,

Vaše lóže ozdobila dům č. 10 v Žitné ulici věncem, jako vzpomínku na postřelení mého pradědečka Aloise Rašína před 100 lety 5. ledna 1923.

Vím, že můj pradědeček byl jedním z vás a moc vám děkuji za tuto vzpomínku a tím i připomenutí atentátu, který poznamenal tehdejší Československo a v mé rodině zahájil řadu tragických událostí, které ji na další desetiletí hluboce poznamenaly. Pátého ledna začala pro mého pradědečka ukrutná cesta, o které věděl, že skončí smrtí. Musela to být bolestivá cesta ne jenom pro tělo, ale také pro duši. Jeho celoživotní snaha pomoci vybudování Československého nezávislého státu, vytvoření pevného základu pro mladý stát byla „odměněna“ hrubým násilím. Byl to muž v plné síle, který věděl, že zbývá ještě hodně práce, aby mladý stát mohl prosperovat a získat místo ve společenství evropských národů. Muselo to být deptající uvědomění, že už nebude moci v tomto vývoji působit a ani nikdy neuvidí výsledek svého úsilí. On ale nezatrpknul, nadále doufal a přál si, aby to, čeho se nedočká, šlo dál a pokračovali v té práci další, schopnější, optimističtější. Připomenutí tohoto dne, je pro mne z lidského hlediska ještě důležitější než výročí 18. února.

Bratrstvo pro mne laika vždy znamenalo sdružení, které právě čerpá svou sílu ve vědomí a znalosti minulosti a udržení hodnot, které jsou základem pro naši civilizaci. Jsem moc vděčná a vážím si vašeho gesta, protože naše současnost se nemůže vyvinout v nadějnou budoucnost, pokud nebude minulost, z které vycházíme, známa, nebudeme s ní ztotožněni, a nedáme místo v našem povědomí samých o sobě všem jejím událostem, ať dobrým či ničivým. Vaše gesto nám dává v této nejisté době příležitost se znovu zamyslet nad člověkem a hodnotami, které jsou i pro nás důležité, stvořily to, v čem žijeme a podle kterých chceme žít. Váš věnec jako kruh je symbolem dokonalosti a zdůrazňuje spojení, spojení naší doby s minulou, souvislost všech dob tak, jako článek řetězu.

S vroucím díkem a uctivým pozdravem,

Karolina Breitenmoser-Stransky